Založení na pasech a pěnoskle

Založení na pasech a pěnoskle "od výkopů po čistou podlahu" – 750 000 Kč 
Ceny za materiál jsou vč. DPH. Ceny za práci jsou konečné, nejsem plátce DPH.

V ceně je založení domu (121 m2 zastavěné plochy) včetně výkopových prací, betonových pasů pod obvodovými stěnami a vnitřními nosnými stěnami (stěny nesoucí stropní trámy a střechu), nástavba pasů a patek ze ztraceného bednění, sokl z Ytongu výšky 250 mm. Rozměry a vyztužení základových konstrukcí a pevnost Ytongu dle statického výpočtu.

Dále je v ceně: drenáž okolo domu, sítě pod podlahou (KG kanalizace, PE vodovod po hlavní uzávěr vody v tech. místnosti, chránička elektro k domovnímu rozvaděči, uzemnění rozvaděče a hromosvodu), veškeré vrstvy skladby podlahy až po čistou podlahu – dřevěná palubka nebo keramická dlažba (cenová hladina palubky/dlažby 500kč/m2), viz obrázek výše.  

Uvedená cena platí pro nejčastější hydrogeo poměry v našem kraji – jíl 150kPa, střední radonový index, pozemek mírně svažitý (do rozdílu výšky 30 cm), spodní voda při kopání sondy nezastižena. III. sněhová oblast. Hloubka založení 120 cm pod upravený terén. V ceně není založení terasy, projektová dokumentace, statický výpočet. 

Jedná se o kvalitní a ekologický způsob založení stavby a podlahy na terénu, osvědčený zejména u rekonstrukcí, cenově srovnatelný s konvenčním založením na desce. Oproti klasickému založení na desce se jedná o řešení náročnější na přípravu a koordinaci stavby. Založení na pěnoskle není vhodné na pozemku s vysokou hladinou spodní vody. 

Pěnosklo je tepelně izolační materiál vyrobený ze stoprocentně recyklovaného skla, nehořlavé, zdravotně nezávadné, časem nedegraduje. Po skončení životnosti stavby neškodí životnímu prostředí, je možné jej znovu použít nebo recyklovat. Na rozdíl od běžného založení na desce a podlahách na polystyrenu po skončení životnosti stavby nevznikne neroztřiditelná hromada suti znečištěná kuličkami polystyrenu a dalšími škodlivými materiály, které při bouracích pracích poletují po stavbě či širokém okolí, a nakonec zákonitě skončí v životním prostředí, ať už ve formě mikroplastů, nebo jako toxický popel - produkt spaloven odpadu.

Podle nové radonové normy na pozemku se středním radonovým indexem musí být použita protiradonová izolace. Odvětrání radonu z podloží nutné není, jsou-li splněny nejčastěji tyto podmínky: v podlaze na terénu není podlahové vytápění, pod deskou je nepropustné podloží (např. jíl), pod deskou není štěrkový podsyp (na jílu je praktický při realizaci desky, ale nutný není).

Pěnosklo není nasákavé, ve skladbě podlahy tedy není nutná žádná hydroizolace - z toho vyplývá, že ten, kdo se nebojí radonu, kolaudace ani stavebního dozoru, nemusí být oddělen od přirozeného elektromagnetického záření země žádnou fólií ani betonovou deskou. Ochranu proti radonu je pak možné řešit po vzoru našich předků – neustálým větráním netěstnostmi (což nedoporučuji), nebo moderně – důsledným nárazovým větráním "do průvanu" několikrát za den, a koncentraci radonu při takovém provozu nechat týden měřit. Ještě kvalitnějšího provětrání prostoru lze docílit nuceným větráním s rekuperací.

Bude-li dům vytápěn dřevem (uvažuji 1kč/kwh), tak je optimální tloušťka pěnoskla v podlaze z hlediska návratnosti cca 24cm. 

Skladby podlah jsou navrženy s ohledem na optimální fázování a efektivitu výstavby.